Zajoši a pacička
Haló, haló přátelé. U nás se skoro nic neděje, tak ani nemáme, co psát. Ale dnes se udály hned dvě akce. V Pilníkově - kde jsme za celé tři roky viděli dohromady dva a půl zajíce - jsme dnes po ránu vyplašili hned tři. Agi je blízko u cesty vůbec nečekala, a když vyběhli hned před ní, tak je vystavila na viděnou, zajoši ji okoukli a až po mém ukrutném zapískání k daunu se jali na útěk. Moje zlatá zrzavečka má obrovskou pochvalu, že to uklidovala a pomalu se sunula do daunu. Musela jsem jí sice pomoct ještě zařváním, ale lehla. Zajoši zatím odhopkali do nedalekého křoví. U nohy jsem s ní popošla asi 10 metrů a vypustila ke hledání, za chvíli vypíchla jednoho z nich a zase uklidovala. Pak už se naštěstí všichni schovali důkladně, takže Agi mohla prohledávat s akčním radiusem 50m. S vyplazeným jazykem se ke mě vracela a já měla radost, že je šťastná. Pak ještě vystavila jednu srnéčku v roští a zvesela jsme se vraceli domů.
Nicméně druhá událost nebyla tak veselá, Agi si o něco rozřízla polštářek na přední tlapce. Zjistili jsme to až doma podle krvavých stop. Naštěstí je to jen malá ranka a na okraji polštářku, takže ani nekulhá. Doma jsme to ošetřili, na pár dní dostane slušivou botičku a snad bude brzy dobře.
Jinak "všední dny" u nás probíhají téměř na chlup stejně. Krom dvou procházek az den, Agi odpočívá na "svém" křesle a snaží se být neviditelná pro malého raracha, který občas příjde a zavýskne do ucha, polechtá packu nebo pohladí. Největší legrace je s páneček odpoledne po práci, kdy se spolu poperou, Agi je přemožena, lehnou si do pelechu a většinou i usnou.