Jak zabavit vižlu aneb sama doma

Když jsme si naší malou zrzavku přivezli domů, byli jsme z ní celí paf. Papala, spinkala, chvíli si hrála a zase spinkala. Bylo nám ale jasné, že jak bude růst a sílit, že se ve volném čase bude sama doma nudit. Takže jsem začala vymýšlet tzv. "hračky". První věc, kterou jsem pořídila byl míček-labyrint, do kterého se daly nasypat pamlsky (já dávám granule) a ty postupně vypadávají, když se míček kutálí. Tenhle míček světe div se, vydržel do dnešních dnů a spolehlivě slouží dodnes.

míček-labyrint (má uvnitř 2 přepážky, takže pamlsky nevypadnou tak snadno)

Samozřejmě jsem kupovala i sušené vepřové uši, kosti z buvolí kůže a zkoušela jiné sušené "laskominy", samozřejmě ty šly nadračku vždycky, i když v poslední době Agi obyčejné kosti z buvolí kůže, když je sama doma, nežvýká.

žvýkací kostička     sušené vepřové ucho (ještě lepší varianta je uzené :-) )

Nu, ale potom, co Agi objevila, že koberec v předsíni, který měla k dispozici, se dá s úspěchem cupovat, trhat a párat, tak jsem musela popřemýšlet po něčem složitějším. Bylo mi jasný, že jí musí zaujmout nějaká věc (nejlépe pěkně voňavá a chutná), kterou jí ale musím dostatečně kvalitně znepřístupnit. To aby Agině trvalo chvíli dýl než se k ní dostane. Takže začala éra schovávání.

Tady je pár příkladů, co všechno jsem pro svojí ukousanou zrzavku vyráběla.

Jako pamlsky jsem dávala: suché nebo namočené granule, piškoty, buvolí kostičku, vepřové ucho, tvrdý chleba, paštiku, psí konzervu

• Pamlsky v plastové krabičce s víčkem (od Flory, od salátu, od sýru, od zmrzliny, apod), pak přelepit izolepou
• Pamlsky v jakékolivv zavíratelné papírové krabičce (od sýra, od rýže, od pizzy, apod) a opět přelepit izolepou
• Pamlsek nejlépe nějaký větší, kompaktnější zabalit do starého hadru (já měla manžestráky, bavlněné tričko) a zauzlit nebo převázat provázkem
• Mazlavým pamlskem (paštika, rozmočené granule, psí konzerva) vyplnit nebo jen vytřít dutou hračku typu např. granát, tuhle variantu používáme stále. Když jsem chtěla aby dolování trvalo ještě dýl, tak jsem to dala večer předtím zamrazit.
•  granát (šňůrka brzy vezme za své, ale důležitější je ta gumová část)
• Z granulí za pomoci teplé vody nebo vývaru udělat kompaktní kaši a vyplnit jím cokoli malého, nebo s malým otvorem (já jsem používala dírkatý míček - ale v něm se to opět muselo nechat zamrazit), a nebo opět malý kelímek, krabička s víčkem.
•  
• dírkatý míček (plnit se dá třeba i vařeným masem)
• Schované piškoty - dají se nacpat do granátu nebo do láhve od mléka, kefíru, stejně tak do krabice od mléka, džusu, kefíru  (tuhle variantu používáme taky dodnes) Agi nejdřív sundá obal z plastové láhve, pak jí pořádně okouše víčko, které tímto odpadne, pak hrdlo rožmoulá, což většinou zapříčiní, že piškoty již nelze vyndat, a následně celou láhev kousáním zmáčkne na placku. Ale musím říct, že poslední dobou se už naučila, že jen kousání jí k piškotům nepomůže, takže se naučila láhev vyhazovat do výšky a tím občas nějaký piškot ulovit. Karton od džusu rozcupuje bez problémů za chvíli a k pamlsku se dostane snadno :-)
• Ze začátku jsem taky aplikovala jako hračku i větev, kus dřeva nebo šišku, kterážto se taky osvědčila, ale po nějakém čase jsem od ní upustila (hlavně kvůli vysávání třísek, kousíčků dřeva všude)
• Jako výborná věc se mi osvědčila plněná kost (já kupovala na psikralovstvi.cz, ale myslím, že by se dala vlastně vyrobit i doma z vyvařené telecí nebo hovězí kosti) Tu má  Agi opravdu ráda, dolují z ní ten vnitřek hodně dlouho a dá se opakovaně naplnit zase něčím mazlavým. Jediná nevýhoda je, že se kost někdy při prvním ožužlávání rozlomila.  
•  
• excelentně voňavé plněné kosti
• Všechny malé varianty schovaných pamlsků se dají samozřejmě schovat do větší papírové krabice a opět přelepit, takže já jsem si nechávala všechny papírové krabice od internetových objednávek, koupených spotřebičů, od donesené pizzy (ta je obzvlášť oblíbená, protože je naparfémovaná nějakou supr pizzou)

Kvůli všem těmto variantám hraček jsem si nechávala skoro všechem odpad, který bych jinak vyhodila do tříděného odpadu (kelímky, láhve, krabice a krabičky) a zužitkovala ho s Agi. Samozřejmě, že po příchodu domů to znamenalo uklidit tisíce kousíčků papírků, plastů a nejlépe vysát drobky, ale přišlo mi to pořád jako menší zlo, než kupovat nový pelech, nebo dokonce dveře, nebo omítnout znovu zeď a nebo poslouchat stížnosti sousedů. Další nevýhoda tohohle systému, kterou si plně uvědomuju, je, že se Agi naučila, že cokoliv papírového, plastového, látkového, co leží na zemi je její a MŮŽE se rozkouskovat a zničit (tedy když je sama, když jsme doma, stačí to jen zakázat, že Nesmí a poslechne). 

Do dneška prostě míček-labyrint, gránát něčím naplněný a vepřové ucho, Agi dostává prakticky kdykoliv je doma sama delší dobu, tzn. 3 a více hodin. 

Každého by asi zajímalo jaká je úspěšnost takovéhle "zábavy" pro psa. Z počátku jsme si Agi natáčeli kamerou, tak jsme jí mohli sledovat. Všechny hračky měla zpracované do cca hodiny a spala (ale to jich musela mít aspoň 5, z toho jednu velkou krabici). Jinak vepřové ucho padlo do 5 minut, buvolí kostička dle velikosti 5-10min, naplněný granát cca 7min, schované piškoty jak kdy, cca 5 min. Pak si většinou odhrnula koberec, udělala z něj hromadu jako svůj pelech a šla si lehnout a spala, někdy se po vyspání k již rozcupovaným hračkám vracela a ještě je zmenšovala na menší kousky. Ale hlavní je, že nekňučela nebo neštěkala.

Koberec jsme oželeli a je v předsíni pořád, Agi už ho nepáře, ale když je sama doma delší dobu, tak si z něj vždycky udělá pelech, přestože ten svůj (koupený) má k dispozici taky.

Samozřejmě nemůžu říct, že by byt zůstal bez úhony, několikrát si Agi dokázala otevřít posunovací dveře skříně a postupně si z ní vyndala, to co potřebovala, takže hlavně prádlo(nejlépe špinavé) a boty, vodítko, píšťalku, igelitové pytlíky a to do jisté míry upravila. Taky asi 2x seškrábala Primalex v předsíni, ale omítka už jí nechutnala, jednou našla kabel od internetu pod kobercem a  trochu ho rozmělnila (nicméně funguje dodones), stáhla kabely z psacího stolu, shodila foťák(ten naštěstí necupovala), shodila šanon s časopisy a knížkami a "přečetla" si je. Všechny tyhle věci jsme museli vychytat, takže to co šlo, dát z jejího dosahu pryč (což znamenalo celou policovou stěnu dát do vedlejší místnosti, kam nesměla, na stole nenechávat témeř vůbec nic, ale protože kabely tam zůstat musely, tak po celé délce stolu jsme sypali pepř), na kabel pod kobercem též nasypat pepř, posunovací dveře skříně zalepovat při každém odchodu izolepou, ...)

Takže sakum prdum, po dvou letech, kdy máme naše zrzavé štěstí doma, musím říct, že je ukázněná, hodná a když je sama doma, tak hlavně spí. A ty útrapy, které jsme překonali, nebyly tak hrozné a hlavně, MOHLO TO BÝT JEŠTĚ HORŠÍ :-)

Nu, páneček by mohl mít jiný názor ....

A pro ilustraci pár fotek čurbesu, když se Agi dostala, tam kam neměla....

Šťastná Aginka ulovila v čurbesu ponožku  

 Takový malý čurbes ze skříně                           .......Obvyklá varianta koberce jako pelechu

Tady se povedlo částečně rozcupovat pelech    .... a Agi se za to omlouvá Daunem